Po delší době mám pocit, že v tuzemských luzích a hájích pomalu vyrůstá reprezentant schopný se ctí se poměřit s mocnými šiky zahraniční konkurence. Česká vlaječka uprostřed bitevní vřavy sice zatím působí velmi skromně, není však nejmenšího důvodu nevěřit, že do budoucna její barvy získají na mnohem pestřejších odstínech. Nositeli spartánského praporce s trikolórou jsou sušičtí MORTIFILIA, kteří vydávají u španělského labelu Mondongo Canibale Records (jen tak pro zajímavost „mondongo“ = „vnitřnosti“) svoji první dlouhometrážní nahrávku, poměrně zprofanovaně pokřtěnou jako „Redemption“.

V tradičním útočišti západočeských extremistů, studiu Hellsound (mimochodem jeho vlastníkem je Jan Kapák z black/deathových AVENGER), se zrodilo na domácí poměry komplexní a velmi přesvědčivě vyznívající dílko. Kosa na kámen padá pouze v jediném, zato však klíčovém případě, totiž úrovni koncentrace vlastních tvůrčích myšlenek. Jelikož pokladnice MORTIFILIE tímto vzácným zbožím evidentně moc nepřekypovala, bylo nutno vyrazit někam za inspirací, konkrétně přes vlny studeného Baltu až do země Tří korunek. Vsadím své boty, že v plánu cesty byla návštěva Göterborgu a především pak důkladný průzkum podzemí starého dobrého Stockholmu. Sušičtí totiž čerpají plnými doušky ze skandinávské old school death metalové klasiky a pojmy jako DISMEMBER nebo CENTINEX pro ně dozajista nejsou důvodem k otevření slovníku cizích slov.

Zejména pak druzí jmenovaní, nedávno zaniknuvší apoštolové CENTINEX, jsou jednoznačně nejpodstatnějším inspiračním zdrojem „Redemption“. Speciálně mám na mysli jejich pozdní produkci ve jménu „Decadence – Prophecies Of Cosmic Chaos“ a závěrečného eposu jejich kariéry „World Declension“. Obě alba jsou v rámci tvorby Švédů relativně rozdílná, přesto však do posledního puntíku vystihují současnou tvář MORTIFILIE. Naše čtveřice totiž adoruje jak tradiční chrastivý „Sunlight sound“, tak dnešní post-AT THE GATES trend, kterým bylo „Decadence“ našlapáno až po střechu. V melodických houpavých pasážích se pro změnu do slova a do písmene zhmotňují DISMEMBER v období „Massive Killing Capacity“, v rychlejších thrashujících momentech zase nečekaně vyvstávají THE DUSKFALL nebo TAETRE. A aby těch přirovnání nebylo málo, v páté, shodou okolností titulní skladbě se o slovo přihlásí taktéž KATAKLYSM, samozřejmě ve jménu posledních, Švédskem nasáklých desek. Docela slušný nákyp, co říkáte? MORTIFILIA však nejsou žádní zelenáči, poctivě obrábí scénu již osmým rokem a tak pro ně uspořádání rozmanitých inspiračních vlivů do jednoho kompaktního celku nepředstavuje žádný neřešitelný problém. „Redemption“ navíc disponuje skvělým zvukem a má takový drive, že drtivá většina tuzemských kapel může jen tiše závidět.

MORTIFILIA se na „Redemption“ prezentuje jako instrumentálně vyzrálá kapela, která ovšem zatím pokulhává po stránce originality. Vzhledem k tomu, že se jedná o jejich debutové album nad tímto nedostatkem přivírám oči a dávám více než slušných sedm bodů. Ostatně aby také ne, vždyť nahrávka je velmi příjemná na poslech a v kontextu domácí scény působí svěžím dojmem. Již teď jsem zvědav, s čím „sušičtí Švédové“ přijdou na svém dalším záznamu.